Informace o nás
Bagheera - vlastním jménem Bagheera Twilight Pathfinder, je nejmladší člen naší psí westí smečky a jednoho jihoruského ovčáka. Narodil se v roce 2003 a jeho otcem byl anglický pes Aros Ashgate. Byl u chovatelky v Budapešti a tak jsme s naši fenečkou Terynkou jeli na krytí za vybraným fešným ženichem. Zrovna to vyšlo na velikonoční pondělí. Když jsem v podvečer jeli domů, tak maďarští celníci oslavovali velikonoce a nebyli schopni rozpoznat psa od balíku novin. Ale vše dopadlo dobře, skoro. Páník od Terynky si chtěl nechat fenečku, ale narodil se pouze jeden pejsek, Bagheera. Jeho život ale s ním měl jiné plány V pěti měsících najednou začal malý Bagy zvracet. Zpočátku to vypadalo jako klasická dietní chyba, nasadila se dieta, ale nic se nezlepšovalo. Veterináři usoudili, že něco spolkl, rtg to nevyloučil, tak se operovalo. I po operaci se stav stále zhoršoval, dvakrát denně jsme jezdili na kapačky, ale Bagy se nám ztrácel před očima. Po večerní kapačce, kdy už jsem domů vezli skoro bezvládné tělíčko, jsme ještě týž večer volali do Brna na kliniku a ještě v noci jsme ho tam odvezli. Zůstal na klinice. Byla to pro nás nejdelší noc. Ráno jsme na kliniku volali s přesvedčením, že osud malého Bagyho rozhodl, ale vyhrál. Ještě v noci se jim podařilo zastavit zvracení, určili dïagnozu, která zněla akutní zánět slinivky břišní, a zahájili léčbu. Za čtyři dny jsme si pro malého Baldachýnka, jak mu říkali, mohli přijet. Přivítalo nás nejvychrtlejší stvoření, které jsme snad znala, ale byl veselý a spěchal s námi domů. Čekala nás spolu ještě spoustu radostí a lotrovin, které snad provádí do dneška, i jako dospělý pes. Na výstavy jsme snad chodili spolu jenom proto, abychom si užili spolu legrace a poznali nové pejsky a lidičky. Žádná výstava mu nemohla dát nejlepší ocenění, neboť jeho největší top výhra byla, že vyhrál vlastní život. Teď si žije veselý život s ostatními pejsky kamarády westíky s Keníkem, Terynkou, Dexíkem, Majdou, Jackem a maxipsem Fíkem.
* 26. 6. 2003- 6.2. 2019
--------------------------
Nejstarším členem naší smečky je westík Keník - vlastním jménem Qvido Lemart. V loňském roce oslavil své již 13 narozeniny. Teší se dobrému zdraví a užívá si zaslouženého důchodu. Je to takový správný důchodce. Už neslyší, takže se konečně přestal bát silvestrovského střílení a veškerých bouřek.Nikdo po něm nic nechce, piškotky dostává a že neslyší, nevadí, ostatní ano, tak za nimi chodí, aby nepřišel o žádné lotroviny. Jenom ho někdy musím na zahradě musím najít. Ale za sousedovic ovčandou Arynkou chodí stále. Prostě krásný život.
* 5. 12. 1996 - † 5. 1. 2011
--------------------------
Dalším členem naší psí smečky ja Keníkův syn Dexík - vlastním jménem Ycker ze Svésedlic. Letošní rok už oslaví své 10 narozeniny. Je nejmenší westík z naší smečky a asi největší terier. Má několik jedinečných vlastností, které jsem zatím u žádného ze svých psů nezaznamenala. Hlavně dává úplatky!! Skutečně, když něco chce, jako třeba pomazlit, popadne první co má po tlamičce, třeba ponožku, a s velikým vrtěním ocásku ji přinese, hlavně aby si ho někdo všiml. Když jsem si ho jako malinkého vybírala ze 4 štěňátek, běhal, šmejdil po dvoře, jako bych tam nebyla. Potom konečně v rohu dvoře našel konečně to, co hledal -jeho první úplatek v životě! Mrtvého vrabce, kterého mi s velikým vrtěním ocásku donesl. Měl ten prcek co dělat, aby ho ten vrabec nepřevrátil, ale splnil účel. Pejsek si okamžitě získal moje srdce. A od té doby mu úplatkářství zůstalo. Jedinečné je i jeho vrtění ocáskem, umí nejenom sem a tam, ale i dokolečka na obě strany. Je nejlepším lovcem myší, ale tedď se se všeho nejraději kouká na televizi. Nejraději má filmy o zvířatech.
* 30. 3. 2000 - † 21. 12. 2013
--------------------------
Největším životním pohodářem je poslední mužský člen westí smečky. Jmenuje se Jack - vlastním jménem Aby-Jack Twilight Pathfinder. Je to syn Terynky a bráška Majdy. Když se narodil, měl obrovskou hlavu a obrovskou chuť k jídlu. Prostě se mi hned líbil. Do hlavy dorostl, chuť k jídlu zůstala. Jeho životní krédo je hlavně se dobře napapat a potom se krásně vyspinkat. Je to životní labužník, nemůže ho nic rozhodit. Vše dělá s chutí, i při pití vody mlaská, jak mu chutná. Ze všech nejraději spává na zádech s nohama do všech světových stran. Psích holek se bojí, protože neví co po něm mohou chtít. Jednou jsem po něm chtěla, aby splnil svoji chovnou povinnost, když už tedy byl uchovněn, ale když fenečka přijela, raději se schoval, aby náhodou. Máme kámošku westinku Pegynku, která Jacka miluje. Snaží se ho uhnat i násilím, ale když jde do nejhoršího Jack mi skočí do náruče. Na zahradě perfektně umí obírat jahody, rybíz, má rad jablíčka no prostě všechno, co je na zahradě k jídlu. Přesně ví, kdy co dozrává... No prostě Jack.
* 20. 7. 2001- 9.8. 2018
--------------------------
Holčíčí část smečky zastupuje babišta Terynka - vlastním jménem Dona z Kuliaru. Loni oslavila již své 11 narozeniny. Je to taková starostlivka o vše a o všechny. Pokud se někomu něco dělá (stříhají drábky, čistí uši), nebo nedej bože se někomu něco stane, hned přiběhne, oči jak vdolky a kontroluje, jestli je ošetření správné. Má rada celou smečku pohromadě, aby měla o všem přehled. Ráda s paničkou kutí v kuchyni, kontroluje, aby nepřetekla polévka, aby se maso nespálilo a ví, že paničce občas upadne "náhodou" nějaká dobrůtka. Při sázení na zahradě strčí čumák do každé dírky, udělané sadbovačem. Je také ochranitelkou všech mláďátek, která se u nás narodí. Když má koza před porodem, nejraději by se k ním odstěhovala do chlívku. Je zajímavé, že koza všechny vyhodí, ale jenom ji ne. Terynku ovšem musíme brzdit, jinak hned spustí mléko, a pak jsou problémy. No prostě starostlivá Terynka.
* 5. 11. 1998 - † 12. 11. 2014
--------------------------
Její dcera a sestra Jacka, Majda - vlastním jménem Amaya Twilight Pathfinder, je lumpajznice. Pokud je její páník v dohledu, je nejhodnější, nejmilejší, nejkrásnější, ale jen co se za ním zavřou dveře, jde se raději podíváním přesvědčit, jestli je pryč, je z ní hned velká opice. Ztratí veškeré zbytky zdravého rozumu, začne běhat kolečka, zdivočí všechny ostatní, vyválí se ve všech rozleželých žížalách a nakonec zdivočí i sousedovic pejska Janka. Ale jakmile se páník vrátí, je zas ta nejhodnější, a ty smradlavé mázance od žížal za uchem, no ty jí tam určitě někdo musel dát, ona přece nic.
* 20. 7. 2001 - † 6. 4. 2014
--------------------------
A nad tím vším a i nad námi bdí okem bdělým 60 kilový jihoruský ovčák maxipes Fík - vlastním jménem Tristan Kontrast Kolor. Oslaví spolu s Dexíkem již své 10 narozeniny. Je to úžasné zvíře, a kdo někdy poznal plemeno jihoruský ovčák, určitě mu propadne jako my. Jak se o nich píše "nejostřejší z nejkrásnějších a nejkrásnější z nejostřejších". Miluje nás všechny srdcem tak velikým, které snad nemůže být už větší. Aby nás uchránil před vším zlem, je ochoten za nás i život položit. Na dvoře i na zahradě je klid a pořádek. Vzhledem sice nevypadá jako pravý jihoruský ovčák, má exportní rodokmen, ale udělala na nás podvod chovatelka z Polska, od které jsem ho získala. Jeho matka je kříženec jihoruského ovčáka a podhalaňského ovčáka, ale protože je typická jihoruska, je šampionka Polska, ale u našeho Fíka se teprve vyskytly formy křížení. Ale pro mě nic důležitého, jeho povaha je prostě úžasná. Minulý rok nás málem opustil, ale naštěstí pomoci dobrého veterináře, naší lásky a jeho snahy jsme vyhráli. Utrhl si vazy na krční páteři a vyjely mu dva krční obratle. Hrozilo mu totální ochrnutí, pokud by obratle dokonaly své dílo. 3 měsíce nosil s velikou trpělivostí krční korzet, a dnes je úplně v pořádku. Dokonce prohání i kočky. Je to náš Maxipes Fíček.
* 29. 4. 2000 - † 9. 6. 2013
--------------------------
Naším nejnovějším členem smečky je jihoruský ovčák Soptík - vlastním jménem Archi Sopernik Divo Rossii. Je to nádherný představitel svého plemene věřím tomu, že mi ho "zařídil" Fíček. Posledních pár měsíců, kdy Fíčkovi bývalo hodně zle, jsem u něho sedávala, chladila jsem ho a říkala mu, že mě nemůže opustit, co bych si bez něho v tomto světě počala. Při pročítání inzerátů, jsem náhodou objevila, že se v Hanušovicích mají narodit štěňátka jihoruských ovčáků. Po chvíli přemýšlení, jsem zavolala a jedno štěňátko zamluvila. Štěňátka se narodila skoro na den Fíčkových narozenin. Už jsem se nemohla dočkat, až pojedu štěňátko vybírat. Konečně nastal kýžený den a mě chytnul za srdce bílý pejsek s béžovým ouškem a béžovým flíčkem na čele. A nastalo dlouhé čekání, než Soptík přijede. Těšila jsem se, že Fíček trošku pookřeje a pomůže mi štěňátko trošičku zabydlet, ale bohužel. Ale než jsem si pro Soptíka jela, tak Fíčkovo srdíčko nevydrželo nastupující vedra. Soptík to musel zvládnout sám. Kýžený den nastal a já jela pro Soptíka. Poznala jsem ho hned ve vrátkách a určitě na mě čekal celý den. Celou cestu domů se v autě tisknul, a věděl, že ho u nás bude čekat báječný život. Panička se bude snažit, aby mu nic nechybělo
* 22. 4. 2013