Večerní venčení pod hvězdami

    S nadcházejícím jarem jsem podlehla kouzlu večerního venčení pejsků na dvorku. Vždy v půl deváté večer se Bagy rozhodne, že je nejvyšší čas čas se jít vyvenčit na dvorek ještě před spaním. Přiběhne přede mně a začne se značně velkou rychlostí vrtět ocáskem, a čím víc dělám, že spím, tím je rychlost ocásku větší, úsměv na tlamičce širší a očička rozzářenější "paničko nespi, jdeme venčit!!" Potom oběhne všechny westíky, probudí i naše nejstarší a všechny vyžene na dvorek. Fíčkovi vezmeme s sebou piškotky na dobrou noc. Stojím na dvorku a koukám na večerní oblohu, která svítí mnoha hvězdičkami, které jsou tak nízko, že bych se jich snad mohla dotknout, a říkám si "pejskové, která hvězdička každému z Vás patří, a jestli ano, ať ještě pro Vás dlouho svítí!" Potom se pomazlíme s Fíčkem na dobrou noc a jdeme všichni domů. Jsou to neopakovatelné zážitky pod noční hvězdnou oblohou.